11. kapitola

15. května 2010 v 17:39 | VercikaS
11. KAPITOLA
Co prožívám? Smutek, radost, obojí?
Víkend uběhl rychle. Byla tu neděle večer… doma již bylo po válce a pro mě si Jacob zítra přijede… měl pravdu. S Rachel je vážně legrace, ale… já stále v pozadí myslela na Jaka. Bála jsem se o něj. A právem. V osm večer zazvonil telefon. Byla jsem rychlejší než Rachel, ale ta se mně ani nesnažila předhonit. Věděla, jak moc chci mluvit s Jakem. Zvedla jsem nadšeně sluchátko, ale nebyl to Jacob.
"Ahoj Ness…" Řekla Bella váhavě.
"Ahoj mami. Stalo se něco? Odjeli? Jsou všichni v pořádku? Táta, teta Rose, teta Alice, strejda Emmett, strejda Jazz, děda s babi… Jacob?"
"No… s Jakem si nejsme jisti…"
"Cože!?" Vyjekla jsem.
"Zmizel ke konci války… Edward tvrdil, že viděl jeho tělo, jak se svíjí před Jane, ale u Edwarda by nebylo nic divného, kdyby měl z nenávisti vidiny. Ale hlavní je, že v tu chvíli bojovala Jane se mnou. Takže je jasné, že to nebylo tak, jak Edward řekl."
"Co když… jste ho blbě poslouchali? Co když třeba říkal, co viděla Alice?"
"Ne. Vážně…"
"Takže… si ho prostě Volturiovi odvedli?" Ptala jsem se a do očí se mě vedraly slzy.
"Ne, neodvedli, Jake normálně zmizel."
"On by neutekl, On by z války neutekl…"
"Také si to myslím… ale…"
Bellu někdo přerušil a potom se v telefonu ozval jiný hlas. Carlisle.
"Nessie?" Ptal se.
"Ahoj, dědo." Zavzlykala jsem.
"Volturiovi Jacoba chytili… ale neodvedli ho. On jim potom utekl. Vím to, protože se Volturiovi vrátili na louku opět sami."
"A… co když ho zabili?"
"Ne, nezabili."
Nechtěla jsem tomu věřit, když jsem uslyšela radostný výskot Rachel.
"Jacobe!!" Vykřikla.
"Ehm… dědo? Ozvu se později…" Položila jsem telefon a rozběhla se za Rachel.
Ale Rachelina tvář byla stažena smutkem, byla v ní jen nepatrná radost. S tím smutkem se na mně podívala.
"Co se stalo?" Zeptala jsem se.
Rachel ustoupila, abych se podívala sama. Viděla jsem Jareda a Paula. Dva z tech vlkodlaků, které jsem nedávno viděla na louce. Nesli třetího- Jacoba. Byl celý od krve a na tváři a rukou měl hluboké rány. Normálně se to vlkodlakům má zahojit za pár minut, ale to se u Jaka nestalo. Asi to bylo příliš vážné.
"Co mu je?" Ptala jsem se vyděšeně.
"Nessie, zavolej prosím Carlisleovi… Volturiovi Jacoba pokousali."
Zatmělo se mi před očima, když jsem si uvědomila, že upíří jed je pro vlkodlaky smrtelný. Z očí se mi spustily proudy slz a já je nemohla zastavit.
"Ness… zavoláš mu? Ještě máme šanci, že Jakovi něco pomůže."
Ty slova mě dodala sílu. Zvedla jsem se a sáhla pro mobil. Našla jsem si v kontaktu dědu a zavolala. Zvuk označující vyzvánění se ani nestačil přehrát, jak rychle to Carlisle zvedl.
"Ano?" Zeptal se.
"Dědo!" Zvolala jsem. "Prosím, přijeď sem! Co nejrychleji to jde! Je tu Jacob… ale Volturiovi ho pokousali! Paul a Jared říkají, že Jake ještě má šanci!"
"Dobře, hned jsem tam."
Potom to položil a já věděla, že se na něj můžu spolehnout.
Ani ne za čtvrt hodiny se objevil na lesní cestě Carlisleův černý Mercedes a majitel tohoto skvělého bouráku vystoupil s lékařským kufříčkem v ruce. Přišlo mě to trochu vtipné, jak k nám důstojně kráčel s kufrem v ruce, jakoby měl jet na dovolenou a šel rychle k taxíku, aby mu náhodou neujel.
"Přidej, dědo! Ježíši, to je doba!" Obrátila jsem oči v sloup.
"Paule, Jarede, jak je to dlouho, co je kousnutý?" Ptal se Carlisle.
"Asi půl hodiny, Carlisle. Je ještě čas, že ano?" Ptal se Jared.
"Ano. Zemře, pokud se mu protilátka nepodá do hodiny."
"A máš tady tu protilátku, dědo?" Ptala jsem se.
"Ovšem."
"Tak mu tu protilátku dej, ne?" Ptala se Rachel.
Carlisle přikývl a píchl Jacobovi injekci do paže. Asi pět minut byl klid. Pak se Jacob začal v mdlobách svíjet, třásl se a pak se uklidnil. Avšak neprobral se.
"Perfektní." Zašeptal Carlisle.
"Co je?" Zeptala se Rachel.
"Musí do nemocnice." Řekl Carlisle.
"Něco se zvrtlo?" Zeptala jsem se.
"Ano."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Kopírujte jen se zdrojem!


                    Cullenovi                                            Quiletti                      
cullens